14.6. ve čtvrtek jsme vyrazili na zájezd s Adventurou. Cílem byl Hoher Dachstein 2995 m/m. Chtěli jsme poznat jaké to je ve výšce kolem 3000 m. Odjezd byl kolem půlnoci, z Prahy. Nebudu se dopodrobna rozepisovat, tedy velmi stručně. Kolem 6.00 hod. jsme přijeli do Halltattu /508m/ a odtud jsme stoupali s téměř 20 kg batohy na chatu Wiesberghaus/1884m/. Nikdy bych nevěřil, jak se taková zátěž pronese. Cesta nahoru nám trvala cca 4,5 hod. Celkem slušný výkon. Alpská scenérie nás pochopitelně opět vyváděla z míry, jedním slovem "skvělé". Po ubytování a odpočinku jsme provedli nezbytné seznámení s pomůckami pro lezení po ledovci a na skále. Druhý den ráno jsme měli dobýt vrchol.

    Budíček byl po 4.00 a vyrazili jsme asi v 5.30. Nejdříve stoupání na chatu Simony Hütte /2 206m/ a potom už po ledovci ke stěně. Cesta po ledovci byla v pohodě. Šli jsme ve vyšlapané cestě v mokrém sněhu bez jištění. Před námi šel zástup Rakušanů, které se nám bohužel nepodařilo předejít. Zpočátku jasná obloha se začala postupně zatahovat souvislým pásem oblačnosti. Když jsme se asi po 2 hod. dostali pod stěnu, byli jsme už v mlze a viditelnost byla tak 10 m. Instruktoři vyrazili natáhnout fixní lana, to jsme ale netušili že je budou natahovat 1,5 hod. Museli jsme čekat až se nahoru a z vrcholu dolů dostanou 2 rak. skupiny. Po hodině už nám začínala být pěkná zima a to jsme nevěděli jak dlouho v té mlze ve výšce cca 2.800 m ještě budeme čekat. Nakonec se to přece jenom pohnulo a začali jsme po fixech s mačkama na nohou stoupat k vrcholu. Asi po 50 min. jsme se konečně dostali na vrchol, ale s viditelností tak 10m. Smůla, ale i tak jsme byli šťastni. 2995m, to je poprvé zážitek. Nahoru jsme se dostali asi kolem 13.30 hod. Kolem 14.00 sestup a návrat. Pod stěnou se začala zvedat oblačnost, a tak i když jsme neviděli nic z vrcholu, aspoň něco málo odtud. Bylo to úchvatné a fotil jsem jak o život. Šli jsme úplně poslední a zážitek z ledovce za krásného počasí byl velkolepý. Po návratu na chatu začala bouřka, při které bych zcela určitě na vrcholu sedět nechtěl. Večer jsme si na oslavu dali nějaké pivo a potom naplánovali trasu na příští den. Měli jsme sejít k autobusu jinou trasou než jakou jsme šli nahoru. Většina souhlasila a doufali jsme, že se počasí umoudří.

    Ráno jsme vyrazili kolem 6.00 a po příchodu na Simony Hütte se přihnala oblačnost a začalo intenzivně pršet. Tedy smůla. Pak jsme začali sestupovat dolů do Hallstattu. Cestou se k nám připojil německý ovčák z Wiesberghausu a doprovodil nás až úplně dolů do Hallstattu. Zvláštní pes, ale asi to dělá normálně. No a to je vše. Pak už jen cesta domů a vzpomínky, a ty jsou moc hezké. Jo a fotky, tak se na ně mrkněte.